Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hypertrofická kardiomyopatie neboli HCM (zkratka pochází z anglického názvu hypertrophic cardiomyopathy) je dědičné onemocnění, při kterém dochází ke zvětšení (hypertrofii) srdečního svalu. Může se objevit již v kojeneckém věku, ale obvykle příznaky nastupují až ve věku mezi 30 a 50 lety. Každý rok se vyskytnou dva až tři nové případy na 100 tisíc lidí. U mužů se vyskytuje častěji než u žen. Viz také kardiomyopatie.

Restriktivní kardiomyopatie neboli RCM (zkratka pochází z anglického názvu restrictive cardiomyopathy) je typ onemocnění srdečního svalu, který je v západních zemích velmi vzácný. Při RCM dochází k zesílení endokardu (nejvnitřnější stěna srdce) a k fibrotizaci (vznik vazivové, tedy nesvalové, tkáně spojené s tvorbou jizev) srdečního svalu spojené s jeho zvýšenou tuhostí. Toto onemocnění se vyskytuje u žen přibližně dvakrát častěji než u mužů. Formy RCM, které se vyskytují v Evropě, poměrně dlouho nezpůsobují žádné potíže. Jakmile ale začnou pacientovi způsobovat problémy, progrese onemocnění je často velmi rychlá. Viz také kardiomyopatie.

Kardiomyopatie představují poměrně rozsáhlou skupinu srdečních onemocnění, jejichž společným rysem je postižení samotného srdečního svalu (myokardu). Viz také kardio-, -patie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kardiomyopatie.

Arytmogenní kardiomyopatie neboli ACM (zkratka pochází z anglického názvu arrhythmogenic cardiomyopathy) je typ onemocnění srdečního svalu, při němž dochází k dědičnému ukládání pojivové tkáně a tuku ve svalech srdeční komory. Nejčastěji je postižena pravá komora, ale často dochází k postižení obou komor, v některých případech může být postižena pouze levá komora, proto se v současnosti termín arytmogenní kardiomyopatie pravé komory již považuje spíše za podjednotku arytmogenní kardiomyopatie. Viz také kardiomyopatie.

Dilatační kardiomyopatie neboli DCM (zkratka pochází z anglického názvu dilated cardiomyopathy) je stav, kdy dochází k rozšíření (dilataci) jedné nebo obou srdečních komor (viz levá komora, pravá komora). Jedná se o nejběžnější typ onemocnění srdečního svalu, každý rok se vyskytnou přibližně dva až tři nové případy na 100 000 obyvatel. DCM postihuje muže častěji než ženy, průměrný věk při stanovení diagnózy je přibližně 40 let. Přestože nemoc nelze vyléčit, díky moderní terapii srdečního selhání se prognóza znatelně zlepšuje. Viz také kardiomyopatie.